obsah
- Charakteristika
- Umístění
- podlaha
- zalít
- Hnojení a prořezávání
- Násobení
- Choroby a škůdci
- Přezimovat
Profil a informace péče otevřít +uzavřít -
- Barva květu
- růžová, červená, fialová
- Umístění
- Částečný stín, slunečno, plné slunce
- Rozkvět
- červen červenec
- Růstový návyk
- vzpřímený
- výška
- do výšky 60 cm
- Typ půdy
- hlinitý
- Půdní vlhkost
- středně vlhké
- hodnota PH
- neutrální
- Tolerance vodního kamene
- Tolerantní vápník
- humus
- bohaté na humus
- Rodiny rostlin
- Iris čeleď, Iridaceae
- Druhy rostlin
- Zahradní rostliny, jezírkové rostliny, letní květináče
- Zahradní styl
- Vodní zahrada, rašeliniště
Mečík bahenní a zahradní jezírko doma prostě patří k sobě. V oblasti banky se cítí jako doma. Není tedy divu, že jde o jeden z nejoblíbenějších exemplářů při výsadbě břehů. Svou roli jistě hraje i to, že dělený kotec, jak se rostlině také říká, je mimořádně nenáročný a nenáročný na péči. Může se dokonce ukázat, že je do určité míry odolný.
Charakteristika
- botanický název: Gladiolus palustris
- Rod: Večerní květy (Hesperantha)
- patří do čeledi iridaceae
- Triviální názvy: dělené pero, bažinný mečík, vodní mečík nebo kafirová lilie
- listnatá, vytrvalá, bylinná rostlina
- Výška růstu: až 60 centimetrů
- Listy: listovité přímo na bázi rostliny, další list výše
- Květy: maximálně šest jasně fialových květů tvoří květenství
- Doba květu: červen až červenec
- Plody: drobné, kulovité plody tobolky, jejichž semena pak nadnášejí
- Toxicita: není jedovatý, ale také není jedlý
- Původ: alpské předhůří, oblast Bodamského jezera, nížina Horního Rýna
- omezená odolnost
- velmi snadné na péči
- velmi tolerantní k vápnu
Umístění
Gladiolus palustris má rád velmi slunečné počasí. Je také vítáno stát přímo na žhnoucím poledním slunci. Obvykle se vysazuje buď na břehu rybníka nebo v bažinatém záhonu v bezprostřední blízkosti. Při výběru místa je také důležité, aby bylo přiměřeně chráněno před větrem.
podlaha
Pro mečík bahenní není potřeba žádný speciální rostlinný substrát. Půda by však měla být středně vlhká, vodopropustná a hlinitá. Téměř ideální se osvědčilo, pokud je na jednu stranu pH neutrální, na druhou stranu je i vápenité. Hlízy Gladiolus palustris jsou zasazeny asi pět centimetrů hluboko do země.
zalít
Za normálních okolností by zalévání mečíku bahenního nemělo činit zásadní problém, ani by nemělo být vyžadují velké úsilí – samozřejmě za předpokladu, že jejich umístění je skutečně přirozeně vlhké je. Je důležité zajistit, aby půda kolem rostliny zůstala vždy mírně vlhká. V parném létě ale může půda vysychat i v jinak bažinatém prostředí. Poté je nutné nalít. Cílem je zajistit trvale vlhké půdní prostředí.
Hnojení a prořezávání
Ve vápenité půdě není hnojení mečíku palustris nutné. Za určitých okolností je však třeba jednou ročně přimíchat pod zem trochu vápna. Rostlinu také není nutné řezat. Pouze je vhodné čas od času ručně odstranit odumřelé listy a květy.
Násobení
Gladiolus palustris tvoří tzv. oddenky. Abyste si rostlinu rozmnožili, stačí v létě kousek takového oddenku odříznout rýčem a zasadit do země. Obvykle vyroste nejpozději na podzim a vytvoří základ pro novou rostlinu.
Choroby a škůdci
Při správném stanovišti a především trvale vlhké půdě nepostihnou Gladiolus palustris škůdci ani žádné choroby.
Přezimovat
V zásadě je mečík bahenní odolný. Dá se tedy poměrně snadno přezimovat venku. V oblastech s mírnými zimami proto hlíza jednoduše zůstává v zemi. V oblastech, kde jsou zimy dosti tuhé, je vhodné rostlinu dobře přikrýt klestí, mulčem nebo rounem.