Pěstování šafránu: výsadba, péče a množení

Je to nejdražší koření na světě – šafrán. Ukážeme vám, zda a jak si můžete toto mimořádné koření vypěstovat na vlastní zahradě.

S šafrán (Crocus sativus) pokrmy jsou nejen kořeněné, ale také rafinované. Jeden gram cenného koření stojí 10 až 20 eur v závislosti na kvalitě. Podzimnímu krokusu se daří i v našich zeměpisných šířkách, i když jej nelze často sklízet. Poskytujeme tipy na výsadbu, péči a používání krokusu šafránového.

Šafránový krokus: původ a vlastnosti

Vytrvalý krokus šafránový z čeledi iridaceae má svůj původ v Egejském moři. Pěstuje se především v teplých oblastech Středomoří a na Středním východě. Šafrán je náhodnou mutací příbuzného krokusu Crocus cartwrightianus rozvinutý. Na jedné straně se rozvinuly větší květy, na druhé straně výrazně delší a větší hrotové nitě, na kterých jsou blizny umístěny. Právě tyto charakteristické, dlouhé, sytě červené šafránové nitě jsou pro pěstování šafránu relevantní. Obsahují lehce nahořklé, kořenité šafránové aroma a výrazné barvivo. Tyto šafránové nitě se tvoří během kvetení fialového krokusu podzimního v říjnu až listopadu. Citlivý stylus však nesnese teploty pod 15 °C, a tak lze koření šafrán sklízet vlastně jen ve velmi mírných vinařských oblastech. Ve všech ostatních oblastech se však výsadba šafránu vyplatí už jen kvůli jeho okrasné hodnotě nenáročná na údržbu a pozdní doba kvetení, která nám připomíná minulý jarní květ krokusů.

Pěstování šafránu

Pěstování vzácné rostliny šafránu není tak jednoduché, protože klade vysoké nároky na své umístění. Pěstování drahého koření může být v jednotlivých případech úspěšné i v chráněných a teplých polohách našich zahrádek. Aby se ale vůbec dalo sklidit značné množství, muselo by se na 1 g sušených nití šafránu vypěstovat kolem 150 květů.

Správné místo pro šafrán

Rostliny šafránu preferují suchá, slunná místa na sypkých, písčitých a vápenatých půdách. Je třeba se za každou cenu vyvarovat podmáčení, protože jinak hlízy a kořeny v zemi rychle hnijí. Ať už v květináči nebo v posteli, krokus šafránový nejraději je chráněn před větrem a teplem. To zvyšuje šanci, že na podzim bude možné sklízet závity doteku. K tomuto účelu potřebuje podzimní krokus stálé teploty kolem 15 °C při tvorbě květů, a to i v září a říjnu.

Rostlinný šafrán

Šafrán se množí pouze vegetativně, takže malé hlízy šafránu sázíte přímo do země. Malé hlízy lze sázet přímo do země nebo do květináče od července do konce srpna. Pro pěstování šafránu v květináči by měl být květináč dostatečně velký, usnadňuje to pozdější hnojení. Květináč by měl pojmout alespoň 10 litrů na jednu hlízu, která se koncem podzimu také množí pod zemí a tvoří dceřiné hlízy. Pro zalévání se zvláště doporučuje půda bohatá na živiny. Místo klimaticky škodlivé rašeliny doporučujeme půdu s vysokým obsahem kompostu, který dlouhodobě uchovává vláhu a poskytuje živiny. Zemina v květináči by měla být obohacena alespoň na 30 % pískem, perlitem, lávovými úlomky nebo hrubými cihlami. Na dně květináče by měla být vyplněna drenážní vrstva o výšce alespoň ¼ výšky květináče. K tomu se hodí například lámané cihly, keramzit nebo oblázky.

Hlízy šafránu se kladou do hloubky 15 cm, hlízy rostlin by měly být od sebe vzdáleny asi 15 cm. K ochraně hlíz před hrabošemi lze při výsadbě využít i hraboší koš.

Péče o šafránový krokus

Po výsadbě šafrán zpočátku nepotřebuje žádnou závlahu, protože hlízy obsahují dostatek vody pro tvorbu kořenů a pučení. V další kultuře je příležitostná zálivka v extrémním horku a suchu v pozdním létě září zcela dostačující k zásobení hlízy pro tvorbu energeticky vyčerpávajících květů. V období klidu od května do srpna by se šafrán vůbec neměl zalévat, protože nyní nemá ani listy, ani květy.

Pokud se šafrán pěstuje v květináčích, poskytuje každoroční dávku především organického dlouhodobého hnojiva, jako je ten náš Organické květinové hnojivo Plantura, potřebné živiny pro krásný květ a silné zelené listy. Hnojivo lze buď zavádět každé jaro při přesazování, nebo jednoduše zapracovat vidličkou naplocho do povrchu zeminy. I při pěstování v přírodní půdě lze na jaře zahrabat nějaké organické hnojivo.

Šafrán je vhodné přesazovat každých 3 až 5 let nebo jej vysadit na jiné místo. Kopání a stěhování by mělo být prováděno v období odpočinku od dubna do září. Listy podobné pažitce zůstávají v zimě na místě a podle teploty a počasí se nastěhují až v dubnu.

Spropitné: Šafrán je vytrvalý a při dobré péči vám bude dělat radost dlouhá léta. Je však také sebenetolerantní. Před vysazením nového šafránu by měla na stejné oblasti nastat 10letá přestávka v pěstování.

Šířit šafrán

Přibližně 10 až 15 cm vysoká čeleď duhovek má díky svému neobvyklému genetickému původu trojitou sadu chromozomů. Je tedy sterilní a nemůže produkovat klíčivá semena. Šafrán proto nelze množit semeny, protože zde žádná semena šafránu nejsou. Jediná možnost množení je prostřednictvím dceřiných hlíz. Po odkvětu šafránu v pozdním podzimu vytváří krokus vegetativně malé hlízy, které mají naprosto stejný genetický materiál, tedy jde o přirozené klony mateřské rostliny. Mohou být vykopány po odumření listů v dubnu a přemístěny jeden po druhém. Pokud jsou dobré podmínky, počet dceřiných hlíz se každým rokem zdvojnásobuje a šafrán se tak může rychle rozmnožovat.

Zimní šafránový krokus

Poměrně odolný krokus šafránový snáší v půdě teploty do -10 °C, při nižších teplotách se stává kritickým. Další ochranu před nízkými teplotami může poskytnout kryt z jedlových větví nebo silná vrstva listí. Cibule šafránu vysazené v květináčích by měly být zimovány v domě bez mrazu, ale v naprostém chladu a jen s několika zálivkami.

Šafrán jako koření: Použití a ingredience

Šafrán má silnou chuťovou a barvící schopnost, proto by se měl při vaření používat pouze s mírou. Vlákna obsahují tři hlavní složky crocin, picrocrocin a safranal. Ten je z velké části zodpovědný za typicky kouřově-kořeněnou chuť šafránu. Crocin a další rostlinná barviva, jako jsou xantofyly a karotenoidy, barví pokrmy z rýže a těstovin, likéry, kosmetiku a pečivo, například sluneční žluť. Při předávkování se však hořčiny obsažené v šafránu rychle vynoří a denní dávka 1,5 gramu může vést k halucinacím, křečím až smrti. Toto množství se nikdy nepřekročí, pokud se šafrán používá pouze jako koření v kuchyni. V lidovém léčitelství se drahé koření používá jako lék dodnes. Účinek šafránu zlepšuje náladu, zklidňuje, stimuluje trávení a snižuje horečku a je důležitou součástí švédských bylinných elixírů.

Spropitné: Šafrán je mírně jedovatý. V hlízách šafránu jsou stejně jako v blizně květu nepoživatelné látky. Rostliny by se proto neměly konzumovat.

Pokud se výsadba a péče podaří, odmění se nám podzimní krokus v říjnu svými sytě fialovými květy a pěknými šafránovými nitěmi. Pokud budete mít štěstí a budete mít hodně zelený palec, půjde jim to Sklizeň šafránu a následné sušení a skladování. Více se o tom dozvíte v našem speciálním článku.