Pěstování kozlíku lékařského v zahradě

click fraud protection

Kozlík lékařský pomáhá při vnitřním neklidu a poruchách spánku. Vypěstovat si ji na vlastní zahradě je snadné – ukážeme vám jak.

Valerian v zahradě
Valerian si snadno vypěstujete sami [Foto: Andris Tkacenko / Shutterstock.com]

K tomu skutečnému Valeriána lékařská (Valerianaofficinalis) existuje mnoho mýtů a příběhů. Říká se, že kdysi pomohl oduševnělým katům ke krvežíznivému vzteku a Krysař z Hamelnu prý vylákal krysy z děr kozlíkem. Každopádně díky látkám, které obsahuje, působí na kočky jako afrodiziakum. Jako léčivá rostlina je velmi oblíbená při neklidu a poruchách spánku. Lze jej užívat jako tabletu, čaj, kapsli nebo tinkturu. A mladá jarní bylinka, která naklíčí, se dá použít i do salátu v kuchyni - třeba s tou blízce příbuznou Jehněčí salát (Valerianella) - být použit. Abyste mohli sami úspěšně sklízet kozlík lékařský, je třeba vzít v úvahu několik maličkostí. Krok za krokem vás provedeme k úspěšnému pěstování oblíbené léčivé bylinky na vlastní zahradě.

obsah

  • 1. Umístění
  • 2. Násobení
  • 3. Zalévání a hnojení
  • 4. Udržovat
  • 5. Sklidit
  • 6. Uložit

1. Umístění

Valerian se cítí nejpohodlněji na slunném místě. Ale i v polostínu se jí v případě potřeby daří skvěle. Na rozdíl od středomořských bylin má kozlík lékařský, který pochází z Evropy a západní Asie, přednost vlhké poloze před kamenitou a suchou polohou. Ve volné přírodě se proto často vyskytuje u vody. Půdy, které jsou příliš těžké, jako jsou jílovité půdy, také ovlivňují kozlík. Protože mu tyto půdy brání v rozvoji kořenů a kýženého oddenku. Místo toho, aby plně rozvinul svou více než metrovou sílu, zakrslý porost září a v důsledku toho s nižšími výnosy.

2. Násobení

Nejjednodušší způsob namnožení kozlíku je výsev. Semena se vysévají v březnu nebo počátkem dubna, nejlépe nejprve do zásobníku na semena v domě. Při venkovním výsevu by křehké sazenice v tuto dobu ohrožoval mráz. Na záhonu se ale semena dají bez problémů rozprostřít už v květnu. Vzhledem k tomu, že kozlík lékařský je světlý klíček, semena nesmí být zasypána substrátem. Jinak by byl ztížen proces klíčení semen. Proto je třeba pravidelně kontrolovat, zda je osivo dostatečně vlhké. Pro dosažení co nejlepších výsledků při čtyř až šestitýdenním klíčení kozlíku lékařského by se měla pokud možno používat pouze čerstvá semena z předchozího roku. Semena kozlíku velmi rychle ztrácejí schopnost klíčit, takže ze semínka, pokud už pár let leží, brzy nevyrostou žádné malé rostlinky.

Včela na květ kozlíku lékařského
Filigránové květy kozlíku jsou zbarveny světle růžově [Foto: lenic / Shutterstock.com]

3. Zalévání a hnojení

Kozlík lékařský preferuje vlhčí stanoviště, ale nemá rád ani přemokření. Proto by měl být zaléván pravidelně, ale ne tak, aby hrozilo úplné zalití jeho stanoviště. Nezvládá však delší suchá období tak dobře jako jeho středomořští kolegové. Extrémnější sucho může u kozlíku dokonce poměrně rychle uhynout. Musí se tedy občas zalít, když je kozlík vysazený na záhon. Při pěstování v květináči je třeba zalévat mnohem častěji. Proto by neměl být hrnec od začátku volen příliš malý.

Při pěstování na záhonech většinou postačí dobré humózní podloží pro dostatečný přísun živin. Toho lze dosáhnout například použitím organických materiálů jako jsou např kompost nebo hnůj nebo organická komerční hnojiva jako např Rohové hobliny nebo kostní moučka může být začleněna.

Ohledně hnojení platí to samé jako u zálivky: I zde je potřeba více lidské pomoci než při pěstování venku. Používejte primárně organické biohnojivo, jako je naše Organické univerzální hnojivo Plantura, stačí jedna aplikace hnojiva na začátku růstové fáze na jaře.

4. Udržovat

Vlastně při pěstování kozlíku na vlastní zahradě nejsou potřeba žádná velká pečovatelská opatření. Odpadá i klasický problém s přezimováním, protože nadzemní části rostliny kozlíku na podzim odumírají. Podzemní oddenky, které přečkají zimu, jsou odolné. Kozlík lékařský však může občas napadnout škodlivé organismy. Pokud se objeví mšice, lze je nejlépe a nejšetrněji okartáčovat. Při padlí se na površích listů tvoří bílá plíseň. V tomto případě je třeba okamžitě zastavit hnojení a při příliš hustém porostu rostliny rozložit dále od sebe.

5. Sklidit

Při pěstování kozlíku lékařského by se měl sklízet zejména oddenek. Proto se sklizeň provádí až ve druhém roce pěstování, po přezimování rostliny. Pak měla více času na řádný výcvik podzemního systému. To pak dělá zbohatlíka Valerijská sklizeň. Části rostlin se pak na podzim pečlivě vykopou a mohou se skladovat. Použít však můžete i vyzrálá semena rostliny (ta mají stejný účinek jako oddenek). Jakmile květenství se semeny na podzim zhnědnou, lze je sklízet.

Valerian květiny v košíku
Nadzemní části rostlin kozlíku lékařského odumírají na podzim [Foto: petratrollgrafik / Shutterstock.com]

6. Uložit

Podzemní části rostliny i semena se po sklizni ještě nějakou dobu suší. Semínka lze snadno odstranit a oddenky nastrouhat. Obojí je pak možné dále zpracovávat v různých podobách. Používá se jako čaj, není třeba nic upravovat. Pokud však chcete z kozlíku lékařského vyrábět masti nebo tinktury, je třeba semena a části oddenků ještě rozdrtit.

K úspěšnému pěstování kozlíku na vlastní zahradě tedy nepotřebujete žádné mimořádné zahradnické dovednosti. Bylinu, která má uklidňující účinek, bychom však neměli zanedbávat a je patrná v pravidelném zásobování vodou s bohatou úrodou.

Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje

Pellentesque dui, non felis. Maecenas muž