Existují různé druhy celeru. Představujeme je a ukazujeme, jak lze překonat překážky v pěstování kořenité byliny.
Skutečný celer (Apium graveolens) patří do čeledi umbelliferae (Apiaceae). Asi třicet různých druhů je zahrnuto do rodu celer (Apium), v našich zahradách se však nejčastěji vyskytují tři odrůdy pravého celeru:
- kořen celeru (Apiumgraveolensrapaceum)
- celer (Apiumgraveolensdulce)
- nakrájený celer (Apiumgraveolenssecalinum)
Každá variace skutečného celeru má své vlastní vlastnosti, od pěstování přes sklizeň až po použití. Celkově však inspiruje v kuchyni svou výraznou chutí, a proto je ideální pro čerstvé, vydatné dušené maso nebo polévky. Původní divoká forma skutečného celeru je rozšířena po celém světě a nakonec byla v určitém okamžiku vypěstována. Bylina roste v našich zeměpisných šířkách zpravidla jen jednou ročně. Dobře připravený však přečká i zimu. Botanický název má pro celer také hlubší význam. Takže „graveolens“ znamená „silně vonící“. A kromě charakteristické vůně, kterou celer šíří, je prý prospěšný i pro kardiovaskulární systém být - další důvod, proč se více zapojit do pěstování různých variací tohoto deštníku poradit si s.
Synonyma: Zeller, Zellerich
obsah
- Skutečný celer: tři kýžené varianty v porovnání
-
Pěstování celeru: Takto rostou variace na vaší vlastní zahradě
- Správné místo pro celer
- Propagace celeru
- Celer zalévání a hnojení
- Péče o celer
-
Celer řádně sklízejte a skladujte
- Sklizeň celeru
- Skladování a skladování celeru
- Použití pravého celeru
Skutečný celer: tři kýžené varianty v porovnání
Ten pravý celer může být v jednom různé variace sejít se na zahradě. O pikantnosti celeru rozhoduje kořen celeru, nať nebo řezaný celer. Co ale jednotlivé variace odlišuje a odlišuje od ostatních? Zde je stručný přehled:
-
kořen celeru (Apiumgraveolensrapaceum)
Celer je také známý jako celer. Tvoří zásobní orgán, který sedí napůl nad a napůl pod zemí. Skládá se jak ze zesílených částí kořene, tak ze zesílené osy výhonku. Jde tedy o hlízu, která však není mrazuvzdorná. Zelená může být použita jako polévková zelenina v kuchyni. Hlízu lze zpracovat syrovou i vařenou a použít k dochucení pokrmů nebo ji lze také pražit. -
celer (Apiumgraveolensdulce)
Řapíkatý celer je také známý jako nať nebo celer. Na rozdíl od celeru tvoří pouze malou hlízu. Listové stopky jsou silnější a silnější. Vůně je trochu jemnější a dozdobí zeleninu nebo saláty. Chuť lze zjemnit ztmavením stonků koncem léta. Poté vyblednou – vzniká tzv. bělící celer. Celer se s chladem vyrovná o něco lépe a lze jej tedy sklízet čerstvý i během mírnějších zim. -
nakrájet celer (Apiumgraveolenssecalinum)
U řezaného celeru je hlíza ještě méně výrazná než u celeru. Listy jsou podobné jako u petržele a mohou se objevit i ve zkadeřené formě. Na rozdíl od petržele lze ale celer sušit bez ztráty chuti.
Pěstování celeru: Takto rostou variace na vaší vlastní zahradě
Ten pravý umístění pro celer
Pro celer je ideální vlhké, na živiny bohaté stanoviště na slunném místě – bez ohledu na to, o jakou odrůdu se jedná. Může se jednat o mírně těžší půdy, např. jílovité. Nemělo by však být příliš zahuštěné. Pro vytvoření přiměřené hlízy je nezbytná kyprá půda. Pro bohatou úrodu lze půdu ošetřit i kvalitním substrátem jako je naše Plantura Organická rajčatová a zeleninová zemina být vylepšen. Celer se také pěstuje spíše na záhonech než v květináčích. Zabírá hodně místa a v květináči by se muselo velmi často zalévat.
Celer-propagace
Výsev by měl proběhnout nejpozději v březnu na chráněné tuzemské lokalitě. Vzhledem k tomu, že celer klíčí na světle, nemělo by se semínko zasypávat zeminou, aby bylo chráněno před vysycháním. Buď se osivo pravidelně vlhčí, aby semeno nevysychalo při klíčení, nebo se přes výsevní misku natáhne fólie. Vlhkost tak nemůže uniknout. Jakmile se první sazenice vylomí ze semínek, odstraňte fólii.
Pokud už od poloviny května po ledových svatostech nehrozí mrazíky, lze rané mladé rostlinky vysadit. Optimální je vzdálenost 40 x 40 cm. Zejména u celeru je třeba dát pozor, abychom rostlinu nezasadili příliš hluboko. To by mohlo ovlivnit tvorbu hlízy.
celer zalévání a hnojení
Celer je nutné pravidelně zalévat, zvláště pokud sucho přetrvává. Přemokření je však třeba se vyvarovat i u celeru, zejména proto, abychom neohrozili hlízu hnilobou.
Doporučuje se také občasné přihnojování. Doporučuje se primárně organické dlouhodobé hnojivo, jako je naše Organické hnojivo na rajčata Plantura. To se znovu zapracuje do půdy o tři měsíce později při výsadbě. Alternativně lze půdu obohatit také kompostem.
péče celeru
Pokud má celerová cibulka průměr asi tři centimetry, lze zeminu odstranit i z horní části celerové cibulky. To podporuje jejich růst. Vzhledem k tomu, že celer je extrémně sebenetolerantní, je také dobré ho používat v kombinaci s Kedluben rostlina pro podporu růstu. Po venkovní výsadbě je třeba pravidelně odstraňovat i plevel, aby celeru příliš nekonkuroval.
Ještě více tipů a triků najdete u nás pokyny pro instalaci.
Celer řádně sklízejte a skladujte
Sklidit celeru
Aby bylo možné celer sklízet, měl by mít zesílený zásobní orgán průměr alespoň 5 cm. Celer je však nutné sklidit nejpozději do října, aby nepadl za oběť mrazu. Nať celeru lze sklízet postupně, jakmile jednotlivé stonky dosáhnou vhodné velikosti. Největší a nejsilnější stonky se sklízejí zvenčí dovnitř. Další variantou je seříznutí řapíkatého celeru těsně nad zemí, aby stonky zůstaly pohromadě a sklidily se všechny v celku. Stejně jako petržel i nakrájený celer krájíme kdykoliv podle potřeby.
Obecně lze ale celer nechat i přes zimu. U celeru je však třeba hlízu nahrnout pískem, aby ji nepostihl mráz. Ve druhém roce dochází k silnému pučení a celer kvete. Semínka lze použít i jako exkluzivní koření v kuchyni. K tomu se zralá květenství v září druhého roku jednoduše odříznou a usuší.
Skladování a skladování celeru
Celer by vás samozřejmě měl provázet kuchyňským rokem co nejdéle. Ale aby to bylo možné, musí být nějakým způsobem uložena. V závislosti na variantě existují různé způsoby, jak jej uchovat a rozšířit jeho použitelnost.
-
kořen celeru
Především by se obecně neměl po sklizni omývat. To samo o sobě má delší vliv na skladovatelnost hlízy. Mohou být skladovány v lednici nebo ve sklepě po dobu několika týdnů, dokud se konzistence pomalu, ale jistě nezmění z tuhé na měkkou. Kořen celeru lze ale také zmrazit a zužitkovat jej několik měsíců. Za tímto účelem se oloupe a rozdrtí a je tak připraven do mrazáku. Nadrobno nakrájený nebo nastrouhaný celer můžeme také smíchat se solí a takto konzervovat. Při smíchání celeru se solí 1:1 získáte chutnou celerovou sůl. -
řapíkatý celer
V zásadě je možné zmrazit i řapíkatý celer, ale to je mnohem složitější než v případě celeru. Nakrájíme na pár centimetrů, nejprve asi tři minuty povaříme v osolené vodě. Po vychladnutí ve studené vodě a dostatečném scezení lze tyčinky dát i do mrazáku. Vzhledem k relativní mrazuvzdornosti řapíkatého celeru je však příjemnější vysazovat jej zpočátku v mírných zimách Nechat záhon stát a případně si celou zimu pomáhat čerstvě sklizeným celerem. -
nakrájet celer
Nakrájený celer je podobný petržele. Také se nejlépe používá čerstvě sklizený. Na rozdíl od své mnohem slavnější bylinkové obdoby se však kořeněná zelená dobře suší. Nakrájený celer neztrácí během sušení nic ze svých chuťových vůní a lze jej tedy používat až dva roky po usušení.
Pokud se semena sklízí ve druhém roce celeru, stačí je usušit a lze je bez problémů používat jako koření až dva roky.
Zjistěte více o sklizni a skladování tady.
Použití pravého celeru
Celer se vědomě využíval již ve starověku. Rostlina prý měla trávicí účinek. Dále se již tehdy hovořilo o pozitivním vlivu na kardiovaskulární systém. Dnes se však celer – v jakékoli podobě – používá především jako kořeněná hlízová zelenina nebo bylinka do dušených pokrmů a polévek ve vydatné kuchyni a domácí kuchyni. Zajímavé aroma obohacuje chuťový zážitek. A semínka lze použít i jako koření v kuchyni.