Pastinák: vše, co potřebujete k pěstování na zahradě

Pastinák byl na dlouhou dobu zapomenut. Rádi bychom kořen opět zpopularizovali a prozradili, na co musíte při pěstování na zahradě myslet.

pastinák (Pastinaca sativa) jsou stále populárnější. Není se čemu divit, protože obsahují cenné přísady jako vitamíny a minerály a v kuchyni se dají využít nejrůznějšími způsoby. Proč si tedy dávno zapomenutou zeleninu nevypěstovat na zahradě sami? Řekneme vám vše, co potřebujete vědět o pěstování aromatického kořene: Od původu a V tomhle najdete vše Položky.

Nejprve bychom vám rádi osvětlili název trendové zeleniny: Říká se jí „pastrňák“ nebo „pastrňák“? Obojí je podle Dudena správné. V obou případech je však množné číslo „pastrňák“. V minulosti se kořen nazýval také skopová mrkev nebo bahenní kořen. To nám říká, kdo byl první, kdo si tuto zeleninu pochutnal: konkrétně divoká a hospodářská zvířata. Kromě pěstované formy pastináku (

Pastinaca sativa subsp. sativa var. sativa) stále existuje divoká forma Pastinaca sativa subsp. sativa var. pratensis. Roste na loukách, na mezích polí nebo na úhoru.

Na rozdíl od kulturního pastináku, který má silný kořen, je kořen jeho divokého předchůdce mnohem tenčí. Oba však patří do rodu pastináků (pastinaca) a rodině deštníků (Apiaceae). Blízkými příbuznými pastináku jsou např mrkev (Daucus carota subsp. sativus), kopr (Anethum graveolens) nebo petržel (Petroselinum crispum ssp. crispum). Bělavě žlutý kořen pastináku se proto často zaměňuje s kořenem petržele. Pastinák je však mnohem aromatičtější, sladší a kořeněnější než kořen petržele.

Díky vysokému obsahu vitamínů, minerálních látek a silic je pastinák cennou potravinou. Možnosti využití v kuchyni jsou téměř nekonečné: jako pyré, v páře, v troubě dušený nebo smažený na hranolky – kořen vždy krájí jemnou postavu a chutná jedinečně pikantní. V naturopatii se jak kořeny a plody, tak i sušené listy používají například při žaludečních potížích nebo horečce.

Původ a vlastnosti pastináku

Pastinák původně pochází z jižní a střední Evropy a cenili si ho již staří Římané. Odtud se dostala do oblastí dnešního Německa a Rakouska již v římské době. Karel Veliký předepisoval pěstování výživného kořene a šťáva z pastináku se používala v dobách moru Byl dokonce používán jako lék na černou smrt, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Pestinake“. Ve středověku měl pastinák podobné postavení jako brambor později v novověku: byl základní potravinou. Do poloviny 18 Na počátku 19. století byla kořenová zelenina v Německu velmi ceněná, až byla brambor (Solanum tuberosum) a mrkev byla přemístěna.

V jiných částech Evropy - jako je Velká Británie, Skandinávie nebo Nizozemsko - pastinák nikdy neztratil svou popularitu. To, co přivedlo zeleninu zpět na německé talíře, bylo ve skutečnosti ekologické zemědělství: tam pastinák opět našel čím dál větší využití, takže si pomalu nachází cestu zpět do našich kuchyní a zahrad držený. Pastinák je nyní skutečnou trendovou zeleninou a má své místo i v gurmánských kuchyních. V roce 2011/12 byla zvolena „Zelenina roku“.

Pastinák je dvouleté rostliny, ale v zahradnictví se obvykle pěstuje pouze jednou ročně. Již v prvním roce tvoří podlouhlou řepu se zesíleným vrcholem. Ten může mít tloušťku až šest centimetrů a má žlutobílou barvu. Může také vážit až 1,5 kilogramu a být dlouhý až 40 centimetrů. Obvykle kvete až ve druhém roce. V ojedinělých případech pastinák vyvine v prvním roce na stopkách rostliny pupečníky květů, které mohou být vysoké až 120 centimetrů. Listí šíří příjemnou, aromaticko-sladkou vůni. Listy vypadají podobně jako u celeru, jsou zpeřené nebo dvojitě zpeřené a mají až sedm párů pinnae.

Druhy a odrůdy pastináku

Na celém světě je známo 14 druhů pastináku, které jsou rozšířeny v Evropě a Asii. Pěstitelsky zajímavý je však pouze jediný druh pastináku pocházející ze střední Evropy. Díky zvýšenému pěstování v ekologickém zemědělství se šlechtí a vyvíjejí stále nové a nové odrůdy pastináku. Představujeme vám pár dobře vybraných osvědčených, starých i nových, perspektivních odrůd.

Které druhy pastináku se zvláště doporučují?

• ˈBílý králˈ: Tato stará odrůda se vyznačuje spíše krátkými kořeny. Proto je vhodná i pro pěstování na těžkých půdách.
• ˈPolodlouhé bíléˈ: Také dobře zavedená odrůda, která, jak název napovídá, vyvíjí středně dlouhé, 20-30 cm dlouhé kořeny.
• ˈAromataˈ: Tato nová odrůda zaujme především svou obzvláště sladkou a ořechovou chutí, ale má menší sílu.
• ˈmitraˈ: Tato odrůda je také středně dlouhá a také zvláště nenáročná na péči.
• ˈHollow Crownˈ: Odrůda z Anglie, jejíž kořeny dorůstají délky kolem 30 cm.
• ˈVelký Dernˈ: Kořen této odrůdy je spíše tlustý než dlouhý. Dobře si proto poradí i s těžšími půdami.
• ˈTurgaˈ: Tato odrůda je extrémně mrazuvzdorná, a proto může zůstat na záhoně až do jara.
• ˈWhite Gemˈ: Tato odrůda má krátké bílé kořeny a je vhodná i pro pěstování v těžkých půdách.

Nákup pastináku: na to byste si měli dát pozor

Při nákupu pastináku se musíte rozhodnout, zda si chcete zeleninu vysít sami, nebo si koupíte hotové mladé rostlinky. Výsev pastináku na správnou vzdálenost není tak snadný. Kromě toho musí být sazenice později odděleny na správnou vzdálenost. Je proto snazší pořídit si rané mladé rostliny. Je však třeba si uvědomit, že rostliny jsou dražší než semena.

Výběr odrůdy hraje důležitou roli jak při nákupu semen, tak rostlin. Kupte si odrůdu, která bude dobře růst ve vašem domově. Při nákupu mladých rostlin byste také měli dbát na to, aby rostliny působily zdravým a vitálním dojmem. Listy by neměly být poškozeny. Kromě toho byste na rostlině neměli vidět žádné známky chorob nebo škůdců. Také přičichněte ke kořenovému balu, abyste zjistili, zda nevoní hnilobně. Mladé rostliny najdete ve školkách, na týdenním trhu nebo na internetu

Co je třeba zvážit při nákupu pastináku?

• Rozhodování mezi semeny a mladými rostlinami
• výběr kmene
• Zdravé, vitální mladé rostliny
• Bez škůdců a chorob
• Žádný nepříjemný zápach

rostoucí pastinák

Pokud se již nechcete na talíři obejít bez pastináku, rozhodněte se pro vhodnou odrůdu a Pokud už máte koupená semínka nebo mladé rostlinky, pak není nic špatného, ​​když si je vypěstujete na vlastní zahradě způsoby. Prozradíme vám, kde se pastinák cítí nejvíce doma, a dáme vám návod, jak kořeněný kořen pěstovat.

Ideální místo pro pastinák

Pastinák se cítí jako doma na slunném nebo polostinném místě ve vaší zahradě. Pozor byste si měli dát především na půdu: Zde můžete při pěstování pastináku udělat hodně špatného. Ideální je dobře propustná, kyprá půda, ideálně hlinitopísčitá. Pastinák si neporadí s utuženou kompaktní půdou, v horším případě se rozvětví kořeny. Těžké půdy by proto měly být před kultivací důkladně prokypřeny a zbroušeny.

Aby mohla kořenová zelenina rozvinout své kořenité aroma, potřebuje dostatečně humózní půdu. Pokud to není váš případ, měli byste před výsadbou zapracovat do půdy dostatek kompostu. Důležité je také zabránit přemokření, jinak začnou kořeny hnít. Pastinák ho navíc nemá rád příliš kyselý – optimální je hodnota pH mezi 5 a 7. Příliš kyselá půda by se proto měla před kultivací vápnit.

Jakou polohu a jaké nároky na půdu má pastinák?

• Slunná až polostinná lokalita
• Hluboká, kyprá půda
• Ideální jsou hlinitopísčité půdy
• Vysoký obsah humusu
• Rovnoměrná vlhkost půdy
• Žádné podmáčení nebo zhutnění
• pH: 5,5 - 7

Pěstování pastináku: Návod

Pastinák lze pěstovat pro sklizeň mezi podzimem a zimou. Za tímto účelem lze semena vysévat nejdříve od poloviny do konce března. Nejzazším termínem výsevu je pak konec června.

Spropitné: Ideální předkultura pro pastinák je jedna zelené hnojení, který hluboce kypří půdu. Vhodné jsou např lupiny (lupinus). Měli byste se však vyvarovat pěstování pastináku přímo po jiných pupečníkových rostlinách, jako je mrkev, petržel, fenykl (Foeniculum vulgare) nebo kopr. Jinak se může zvýšit napadení chorobami nebo škůdci. Mezi rostoucími deštníky všeho druhu je vhodná čekací doba čtyři roky.

Před výsevem nebo výsadbou záhon dobře připravte tak, že jej hluboce a pečlivě uvolněte. Ze záhonu by měly být odstraněny kameny a plevel. S dárkem můžete udělat hubenou půdu kompost nebo hnojivem s organickým dlouhodobým účinkem - jako je naše Organické univerzální hnojivo Plantura – Obohaťte a vytvořte pro pastinák ty nejlepší podmínky pro růst. Alternativně můžete použít i kvalitní a na živiny bohatou zeleninovou zeminu, např Organická půda pro rajčata a zeleninu Plantura, použití. Nyní vytvořte semenné rýhy o hloubce dva centimetry ve vzdálenosti asi 35 centimetrů.

Semena se pak umístí 10 až 15 centimetrů od sebe a přikryjí se zeminou. Semeno se pak zalije a udržuje rovnoměrně vlhké. Ale pozor: pastinák nesnáší přílišnou vlhkost. V závislosti na počasí pastinák vyklíčí po dvou až třech týdnech. Pokud byly pastináky zasety příliš hustě, lze je izolovat po čtyřech až pěti týdnech na vzdálenost 10 až 15 centimetrů. Zakoupené mladé rostlinky se také vysazují s roztečí řádků 35 centimetrů a vzdáleností výsadby 10 až 15 centimetrů jen tak hluboko, jak byly v květináči.

Průvodce pěstováním pastináku krok za krokem:

• Dobře uvolněte postel
• Obohaťte kompostem nebo dlouhodobě působícím organickým hnojivem
• Vytvořte semenné brázdy
• Hloubka setí: 2 cm
• Rozteč řádků: 35 cm
• Vzdálenost výsadby: 10 - 15 cm
• odlévání
• Nenechávejte příliš vlhké
• Doba klíčení: 2 - 3 týdny
• Možná. sporadicky po 4-5 týdnech

Spropitné: Na záhoně se pastinák dá velmi dobře pěstovat s hlávkovým salátem nebo ředkvičkami. Ty jsou zralé ještě předtím, než pastinák pořádně zvětší. Cibule se také dobře hodí jako sousedé postele.

Péče o pastinák: Správně zalévejte a přihnojujte

Pastinák má poměrně dlouhou dobu pěstování 160 až 200 dní. A při tak dlouhé době na lůžku je přirozeně nutné provádět údržbu. Nejprve byste měli záhon pravidelně čistit od plevele, aby pastinák mohl nerušeně a bez konkurence růst.

Spropitné: Listy pastináku jsou fytotoxické. To znamená, že kontakt s pokožkou ve spojení s UV zářením může způsobit popáleniny. Při péči o pastinák proto noste rukavice.

Pastinák pravidelně zalévejte, aby byla půda rovnoměrně vlhká, ale ne mokrá. Pokud je půda příliš suchá, kořeny mohou prasknout. Pokud je naopak trvale příliš vlhké, na kořenech mohou začít plesnivět. Proto před zaléváním zkontrolujte vlhkost půdy prstem.

Přestože pastinák patří mezi těžká krmítka, není nutné jej plošně přihnojovat. Při příliš velkém množství hnojiva mají listy tendenci růst do nežádoucích výšek, zatímco kořeny zůstávají malé. Pokud jste půdu před výsadbou obohatili kompostem nebo hnojivem s organickým dlouhodobým účinkem, často není bezpodmínečně nutné další přihnojování. Druhou dávku lze podat, když jsou rostlinky vysoké asi 10 až 15 centimetrů. Poté můžete ideálně přihnojit hnojivem s organickým dlouhodobým účinkem v malém množství. Naše Plantura Organické univerzální hnojivo je k tomu ideální, protože živiny se k rostlině uvolňují pomalu a šetrně a hnojivo podporuje i životnost půdy. To zase zajišťuje dobrou strukturu půdy a to je zvláště důležité pro kořenovou zeleninu.

Jak se o pastinák správně pečuje?

• Pravidelně trhejte plevel
• Udržujte půdu vlhkou, ale ne mokrou
• Před výsadbou hnojivo nebo kompost
• Přihnojujte znovu, když jsou sazenice vysoké 10-15 cm

Sklizeň a skladování pastináku

Od října, po 180 až 200 dnech na záhoně, lze sklízet první pastinák. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je pomocí rycí vidle. Použijte to k jemnému nakypření půdy, poté můžete pastinák opatrně vytáhnout. Při 30 rostlinách na metr čtvereční se výnos pohybuje kolem šesti až osmi kilogramů. Ze sklizeného pastináku odřízněte nať asi na jeden centimetr.

Spropitné: Zelená pastinák se dá v kuchyni využít i čerstvý. Nevyhazujte, ale vyzkoušejte jako dochucovadlo například do polévek, omáček nebo salátů.

Sklizené kořeny se cítí nejpohodlněji při teplotě kolem 0 °C, s vysokou vlhkostí a mírně pokryté pískem. To funguje dobře ve sklepě například v krabici s pískem. Kořeny tak vydrží dlouho do následujícího jara. Protože jsou však kořeny zcela odolné, můžete pastinák také jednoduše nechat venku na záhoně a sklízet je čerstvé, kdykoli je potřeba. Ale kdo má špatné zkušenosti s hraboši nebo myši, pastinák je lepší vyndat ze země na podzim. Pro nechtěné hlodavce jsou v zimě opravdovou lahůdkou.

spropitné: Čím déle je pastinák skladován, tím je chuť kyselejší. Pokud se tomu chcete vyhnout, můžete kořeny i zmrazit. Podle chuti se krájí na nudličky nebo kostky, krátce blanšíruje a poté zmrazí.

Jak se pastinák sklízí a skladuje?

• Od října po celou zimu
• Půdu opatrně nakypřete rycími vidlemi
• Vytáhněte pastinák
• řezané listí
• Skladujte ve sklepě zasypaném pískem
• Zajistěte dostatečnou vlhkost
• Nebo blanšírujte a zmrazte

Pokud chcete vyhrát vlastní semínka pastináku, je to velmi snadné. Vyberte několik silných rostlin pro množení semeny a nechte je na záhonu přes zimu. Pastinák, který vykvetl v prvním roce, není vhodný pro výrobu semen. Pastinák kvetoucí druhým rokem nese později velká klíčivá semena. Nejlepší doba pro sklizeň semen je, když se pupečníky zbarví do žluta až světle hnědé barvy. Poté semena pár dní osušte a uchovávejte na suchém, chladném a tmavém místě až do příštího roku.

Ingredience, chuť a použití pastináku

Není divu, že pastinák je stále oblíbenější, protože jeho složení je přesvědčivé: obsahuje čtyřikrát více vlákniny, draslíku, bílkovin a vitamínu C než mrkev. Navíc 100 gramů pastináku obsahuje pouze 59 kalorií.

100 gramů pastináku obsahuje:

• 82 gramů vody
• 523 mg draslíku
• 47 mg vápníku
• 82 mg fosforu
• 18 mg vitamínu C

Dalšími složkami velkého kořene jsou také bergapten, xantotoxin a imperatorin. Pozoruhodný je i jeho nízký obsah dusičnanů. Chuťově je kořen nejspíš někde mezi mrkví a celerem. Chutná jemně, trochu sladce, velmi kořeněně a někdy kysele. Kořeny jsou skvělé do polévek a pyré. Pastinák lze připravit stejně jako bramborovou kaši.

Zelenina je výborná i pečená v troubě spolu s další kořenovou zeleninou a bramborami a podávaná s bylinkovým dipem. Pastinák ale chutná velmi dobře i syrový a okoření každý salát. Pastinák se stále častěji vyskytuje jako alternativa k bramborovým lupínkům: smažené pastinákové lupínky jsou lahodnou svačinkou. Z kořenů pastináku lze navíc udělat hustý sirup, který lze použít jako náhradní sladidlo. A pastinák se používá i v bylinářství. Kořeny prý působí močopudně a povzbuzují tak chuť k jídlu.